Dinosauří vejce

…aneb Jak se rodili titáni

Je zcela nepochybné, že neptačí dinosauři se stejně jako současní plazi a ptáci líhli z vajíček, kladených do hnízd samicemi. Někteří kontroverzní vědci, jako je americký paleontolog Robert T. Bakker, přišli v 80. letech dokonce s myšlenkou živorodosti sauropodů (Bakker na ni usuzoval s poukazem na šířku pánve některých druhů). Dnes je však tento názor zcela ojedinělý a objevy značného množství úlomků skořápek všech základních „typů“ dinosaurů nasvědčují naopak tomu, že druhohorní vládci přicházeli na svět líhnutím. Fosilní vejce jsou velmi ceněným dokladem o ekologii, reprodukčním chování a behaviorálních adaptacích vyhynulých živočichů. Myšlenka, že dinosauři kladli vejce, je stejně stará jako samotný výzkum dinosaurů. Viktoriánští vědci shlíželi na tyto fantastické tvory optikou současné přírody, kdy prakticky všichni velcí plazi kladou vajíčka. Přesto si vědecký svět musel počkat celých sto let po vědeckém popisu megalosaura (1824), než byl oznámen objev prvních nezpochybnitelných dinosauřích vajec z mongolské pouště Gobi. Nešlo však zdaleka o první nález dinosauřích vajec, neboť již v roce 1859 objevil Jean Jacques Pouech v jižní Francii obří fosilní vejce, která přisoudil jakýmsi kolosálním ptákům. O deset let později objevil ještě lépe zachovaná vejce paleontolog Philippe Matheron, který je zase přisoudil gigantickému krokodýlovi. Konečně v roce 1877 publikoval první podrobnou studii o vejcích Paul Gervais, který zároveň připustil možnost, že patřila dinosaurovi. Dnes víme, že zmíněná obří vejce (délka až 30 cm, obvod kolem 55 cm) patřila středně velkému titanosauridnímu sauropodovi s vědeckým jménem Hypselosaurus priscus, žijící na území Francie v období pozdní svrchní křídy.
———
Rekonstrukce vzhledu embrya teropoda therizinosaura podle unikátně dochované fosílie. Ilustrace Pavla Říhy, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0, převzato z anglické verze Wikipedie.
———
Jak již bylo ovšem zmíněno, prvními proslulými objevy tohoto typu byla až vejce a hnízda mongolských protoceratopsů. Ta byla odkryta slavnou expedicí Amerického přírodovědeckého muzea, vedenou Royem C. Andrewsem ve 20. a 30. letech minulého století. Expedice narazila mimo jiné na několik hnízd i s vejci a mnoho koster malého „rohatého“ dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Významné bylo, že hnízda zůstala stále zachována v původním uspořádání, vzájemné vzdálenosti a dokonce i fosilní vejce byla v hnízdě stále uložena podle původního vzoru. Co se týče fosilních vajec, protoceratops se díky tomu stal na 70 let hegemonem. Zajímavý je jistě také „příběh“ ve stejném prostředí žijícího oviraptora, menšího teropodního dinosaura, který byl považován za hlavního plenitele hnízd protoceratopsů. Ostatně na tom se mnoho nezměnilo ani dnes, zřejmě šlo o potravního oportunistu, který lahodnému obsahu podlouhlého oválného objektu neodolal. Až v 90. letech se však zjistilo, že tito zřejmě opeření dinosauři seděli také na svých vlastních snůškách a zahřívali je nebo chránili před nepřízní počasí a potenciálních predátorů. Další fosilními vejci proslavenou lokalitou je Egg Mountain („Hora vajec“) v americké Montaně. Zde byla objevena četná hnízda, obsahující pozůstatky malého ornitopoda orodromea a teropoda troodonta. Původně se vědci domnívali, že se jedná o hnízdo býložravce, na kterého zde útočil dravý troodon. Dnes však také díky unikátnímu průzkumu kostřiček embryí ve vejcích víme, že vlastníkem byl naopak dravý dinosaurus, který sem nejspíš přivlekl pozůstatky orodromea jako potravu pro mláďata. O významu hnízd a vajec kachnozobých dinosaurů rodu Maiasaura již byla řeč v některých z předchozích článků, také ty se vyskytují na mnoha místech Montany a přispěly nebývalou měrou k lepšímu pochopení fyziologie a reprodukční biologie dinosaurů. Nedávné objevy hnízd troodontidů a oviraptorosaurů také poněkud pozměňují naše představy o rodičovském chování dinosaurů, to však ponechme na případný další článek. Embrya ve fosilních vejcích jsou velmi vzácnou záležitostí, obvykle se po své smrti rychle rozkládají a jsou zcela zničena. Mnohé druhy brouků například pronikají vaječnou skořápkou a kladou do mrtvé tkáně dravé larvy, o roli dekompozitorních bakterií pak není třeba se více rozepisovat. Šance na zkamenění a uchování drobných kůstek embrya je tedy statisticky velmi malá. Přesto dnes máme k dispozici větší počet dokladů ještě nevylíhnutých dinosaurů. Mnohem četnější jsou ovšem fragmenty skořápky, které v podobě drobných úlomků tvoří často četné fosílie někdejších hnízdišť. Mnohé z těchto úlomků jsou podrobovány mikroskopickému zkoumání a jejich stavba je porovnávána se skořápkami recentních živočichů. Dříve se přitom paleontologové domnívali, že dinosauři měli skořápky měkké a pružné jako většina dnešních plazů. Podrobné studium krystalické struktury skořápky dinosauřích vajec však dokazuje, že ve většině případů bylo vejce pevné a skořápka tvrdá (nepřekvapí, že podobně je tomu také u ptáků). Stejně jako v případě fosilních stop není obvykle možné přesně určit druh dinosaura, kterému dané vejce patří. To je možné pouze v případě neobvyklých objevů jako byl hnízdící oviraptor nebo když se zachová ve vejci embryo. Zvláštním případem je také kostra jednoho exempláře malého teropoda rodu Compsognathus z bavorského Solnhofenu, u níž bylo objeveno několik sférických objektů, možná dosud nenakladených vajec uvolněných z tělní dutiny po smrti dinosaura. Stejně jako v případě fosilních stop dostávají také fosilní vejce své odborné názvy, nesouvisející s názvem jejich neznámého původce. Tato klasifikace je založena na tzv. „oospéciích„. Většina objevených dinosauřích vajec byla nějakým způsobem spojena s hnízdem nebo alespoň hnízdištěm. Hnízdo může mít podobu pouhé vyhloubeniny v zemi, do které jsou pak různým způsobem nakladena vejce (zdá se, že například stegosauridi si s budováním hnízda nedělali příliš těžkou hlavu). Obvykle však nacházíme poměrně komplexní struktury, které dobře slouží svému účelu (tj. ochránit vejce a pak malá mláďata, poskytnout jim prostor k růstu atd.). Nejlépe prostudovanými hnízdy jsou bezpochyby důmyslně zhotovená hnízda již zmiňované maiasaury, která vykazují značný stupeň rodičovské péče. Známe však také nádherně zachovaná hnízda sauropodů z Argentiny, četná hnízda z Indie a Číny a pochopitelně také Evropy. Dnes jsou fosílie dinosauřích vajec popisovány z více než 200 míst po celém světě, nejčastěji však z Asie. Z velké většiny se také jedná o vejce křídového stáří, uložená v terestrických usazeninách. Podle některých teorií je důvodem to, že pevná vápenatá skořápka se objevuje právě až v období křídy. Dinosauří vejce lze rozdělit dle tvaru a struktury zhruba do tří skupin s jedním nebo dvěma typy krystalické struktury skořápky. Ta je obvykle unikátní a neodpovídá žádnému z dnešních typů skořápek, nejvíce podobné jsou pochopitelně skořápky ptačích vajec. Zajímavé jsou také rozměry dinosauřích vajec – zatímco nejmenší měří několik centimetrů, ta největší byla údajně objevena uprostřed 90. let ve svrchnokřídových usazeninách Číny. Podle neověřených informací mají mít délku až 60 cm a průměr kolem 20 cm. Tím by byly dvakrát delší než dosavadní „rekordman“, kterým je vejce hypselosaura. Platí však, že vejce všech živočichů jsou striktně velikostně omezena, a to i v případě takových gigantů, jako byl například Argentinosaurus. Kdyby bylo vejce příliš velké a těžké, jak je ukazováno v některých starších trikových filmech, muselo by mít skořápku tak silnou, že by se z něj mládě ani nemohlo vyklubat (nemluvě o chemické a fyziologické interakci s vnějškem). Lze tedy uzavřít konstatováním, že i ti největší giganti se líhli z poměrně malých vajíček a začínali svůj život jako vcelku drobná stvoření, jimž při troše štěstí čas jednou dopřál stát se titánem.

Autorem článku je: Mgr. Vladimír Socha

Odkazy: http://www.nationalgeographic.com/features/96/dinoeggs/ http://www.nature.ca/notebooks/english/dinoeggs.htm http://en.wikipedia.org/wiki/Dinosaur_egg http://geology.about.com/b/2006/10/20/dinosaur-eggs.htm http://www.enchantedlearning.com/crafts/Dinoegg.shtml Socha, V.: Úžasný svět dinosaurů, Triton, Praha 2009 (ISBN 978-80-7387-276-2)

Další aktuality

21.06.2018 - Dinosauří střelnice má nového partnera

26.03.2018 - Klíšťata z jantaru sála krev dinosaurům

20.02.2018 - Dinosaurus nebo pravěká rostlina?

13.02.2018 - Chcete si koupit tyranosaura?

12.02.2018 - Valentýnská dinosauří soutěž

02.02.2018 - Teropod z Madagaskaru

22.01.2018 - Největší želva všech dob

19.01.2018 - Nový, odlehčený tyranosaur

14.01.2018 - Alioramus remotus

08.01.2018 - Trpaslík se zatraceně ostrými špičáky

04.01.2018 - SOUTĚŽ o skvělou brašničku s prakem pro každého dobrodruha

21.12.2017 - Ankylosaurus reloaded

18.12.2017 - ČiČiČi

15.12.2017 - Karnotaurus běhal velmi rychle

12.12.2017 - Utopené mládě chasmosaura

11.12.2017 - Stegosaurus byl rozeným zabijákem

07.12.2017 - Král evropských teropodů se představuje

03.12.2017 - Dinosauří vajíčka od největšího po nejmenší

01.12.2017 - Saurosuchus

30.11.2017 - Hrůzoptáci třetihor

29.11.2017 - Pohádka o „rybičce“ která sežrala vše, co do cesty jí přišlo

28.11.2017 - Ocelový stisk pravěkého krokodýla

24.11.2017 - Jak drtivý byl skutečně čelistní stisk tyranosaura?

23.11.2017 - Kronosaurus, obluda jižních moří

31.10.2017 - Strašidelné nápady na dinosauří výzdobu

20.10.2017 - A po dopadu přišel mráz

29.09.2017 - Kolosální ceratopsid Torosaurus

06.09.2017 - Kolagen starý 78 milionů let

13.07.2017 - Stále záhadný Tyrannosaurus X

23.06.2017 - Letní dětský tábor na Borku – Jurský park – poslední volná místa!

25.05.2017 - Dinosauři, přinášíme Vám jedno čtení z akce u Karla Vágnera a Simony Krainové

12.05.2017 - Celý svět na dosah…

07.05.2017 - Napsali o dinosauří akci v ATC Merkur, Pasohlávky

03.05.2017 - Jak vypadal pochod titánů

06.04.2017 - Paleontologické omyly v Cestě do pravěku

02.04.2017 - Ryboještěři pod atomovými hřiby

31.03.2017 - Svět českého plesiosaura

27.03.2017 - Příběh prvního dinosaura

22.03.2017 - Rodili dinosauři živá mláďata?

19.03.2017 - Dinosaurus nebo pravěká rostlina?

15.03.2017 - Byl malý běžec nejkratším dinosaurem?

12.03.2017 - Dinosauří město v Číně

05.03.2017 - Dinosauři z Antarktidy

25.02.2017 - Měl triceratops štětiny?

14.02.2017 - Co je to ten dinosaurus?

11.02.2017 - Stegosaurus byl rozeným zabijákem

09.02.2017 - Existoval skutečně obří amficélias?

05.02.2017 - Diplodokus jako panovnický dar

04.02.2017 - Jak pojídal T. rex svůj úlovek?

29.01.2017 - Tajemství jurského arcibiskupa

27.01.2017 - Kdo byl Raptorex?

21.01.2017 - Můžeme vytvořit Jurský park? (část IV.)

16.01.2017 - Můžeme vytvořit Jurský park? (část III.)

11.01.2017 - Můžeme vytvořit Jurský park? (část II.)

09.01.2017 - Můžeme vytvořit Jurský park?

06.01.2017 - Připravte se na dinokuře

04.01.2017 - Dinosauří statistika za rok 2016

02.01.2017 - K čemu byly tyranosaurovi jeho ručky?

28.12.2016 - 5 nejzajímavějších dinosaurů, popsaných v roce 2016

26.12.2016 - Je Nanotyrannus platným rodem?

24.12.2016 - Veselé Vánoce a šťastný nový rok

23.12.2016 - Který jedinec tyranosaura je největší?

18.12.2016 - Gigantické blechy v dinosauřím peří

15.12.2016 - Netvor z Mindenu konečně odhalen

09.12.2016 - Největší dravé bestie všech dob

17.11.2016 - Dinosauří rekordy

15.11.2016 - Jak velké vnitřní orgány měli obří sauropodi?

07.11.2016 - Srdce jako mikrovlnka

31.10.2016 - Těžší než deset slonů

27.10.2016 - Velká víkendová dobrodružství

27.10.2016 - Tyrannosaurus sex

26.10.2016 - SOUTĚŽÍME O VSTUPENKY S HOŘIČÁKEM

16.10.2016 - Halloween v Bílé Třemešné

13.10.2016 - Becklespinax altispinax

08.10.2016 - Jak svět poznal těhotnou tyranosauřici

06.10.2016 - Co se děje ve východočeských Hořicích?

04.10.2016 - Therizinosaurus – král podivných teropodů

01.10.2016 - Dinosauří vejce

28.09.2016 - Většinu dinosaurů ještě neznáme

18.09.2016 - Dinosaurák nebo dinosauřice?

16.09.2016 - Stručná historie peří

06.09.2016 - Dinosauři zamrzlí v čase

04.09.2016 - Napsali o nás a prvním školním dnu v Říčanech – ZŠ u Říčanského lesa

04.09.2016 - Byla skutečně objevena dinosauří DNA?

29.08.2016 - Deinocheirus – strašlivá ruka z Gobi

25.08.2016 - Dinosauří smysly

19.08.2016 - Jeho veličenstvo karcharodontosaurus

18.08.2016 - Soutěžte o rodinné vstupenky s rádiem Frekvence 1

12.08.2016 - Dobrodružství ve Fajnparku již v sobotu 13. 8. 2016

08.08.2016 - Zveme vás do ČÍŽKOVIC | 1. 9. 2016

03.08.2016 - Dakotaraptor, zabiják ve stínu tyranosaura

29.07.2016 - Mercedes Benz Bike Cup Harrachov – již v sobotu 30. 7. 2016

24.07.2016 - MEGALODON

20.07.2016 - Ze zákulisí DinoParty

09.07.2016 - Druhohorní plazi v Čechách VII.

05.07.2016 - Největší omyly o dinosaurech

02.07.2016 - Druhohorní plazi v Čechách VI.

28.06.2016 - Soudný den dinosaurů

22.06.2016 - Novinky našeho odborníka

20.06.2016 - Druhohorní plazi v Čechách IV.

13.06.2016 - Jak rychle dinosauři rostli?

11.06.2016 - Druhohorní plazi v Čechách III.

06.06.2016 - Zveme vás na Mercedes Benz Bike Cup Lipno 18. 6. 2016

04.06.2016 - Druhohorní plazi v Čechách II.

31.05.2016 - Zveme vás na „KROUŽKOVANOU PODÍVANOU“

28.05.2016 - Druhohorní plazi v Čechách I.

26.05.2016 - Napsali o nás

20.05.2016 - Kdo byl vlastně ten Barrande

18.05.2016 - Přijďte na „Den Prahy 1“ a zažíjte nevšední

17.05.2016 - Strašlivý teropod Zuzanka

12.05.2016 - Zveme vás na „DĚTSKÝ DEN SE SLONEM“

11.05.2016 - Soutěž ukončena

10.05.2016 - Spolupracujeme s těmi nejlepšími

16.04.2016 - Máme dinosauří BLOG