Dinosauří smysly

…aneb zrak, čich a sluch dávných obratlovců analyzován

Jednou z velmi zajímavých otázek, které si o neptačích dinosaurech můžeme klást, se týká jejich smyslových schopností. Vzhledem k tomu, že se nám po dinosaurech dochovaly pouze zkamenělé kosti a otisky stop (výjimečně pak také otisky měkkých tkání, koprolity apod.) můžeme kvalitu jejich smyslů pouze hrubě odhadovat. Zásadní význam má v tomto směru zejména výzkum mozkovny dinosauřích lebek, který se díky aplikaci moderních technologií v poslední době výrazně zdokonalil. Počítačový tomograf dokáže odhalit mnohé strukturální detaily dávno neexistujícího mozku z lebeční dutiny daného dinosaura. Hodně toho však pochopitelně ještě neznáme a asi ani nikdy nebudeme. Co tedy dnes můžeme o dinosauřích smyslech říct určitého? U většiny dinosaurů se setkáváme s relativně velkými očnicemi a zároveň dobře vyvinutými optickými laloky v mozku. Tento fakt nasvědčuje možnosti, že zrak byl nejdůležitějším smyslem velké většiny dinosaurů, stejně jako tomu je u všech jejich žijících evolučních potomků. Mnoho plazů a ptáků dobře rozeznává široké spektrum barev a některé druhy dosahují až do ultrafialového spektra. Naproti tomu zrak u většiny savců nedosahuje takové kvality a nerozeznává tolik barev. Důvodem je pravděpodobně ta skutečnost, že savci v prvních 150 milionech let své evoluce představovali převážně noční či soumračné tvory. Proto se u nich dobře vyvinuly také jiné smysly a zrak nikdy nedosáhl „výkonnostních parametrů“, typických pro mnohé ptáky. Zatímco plazi mají zrak srovnatelný se savci, ptáci disponují high-definition zrakem se schopností zaostřit na značně drobné objekty i na velkou vzdálenost (této schopnosti využívají zejména dravci při lovu střemhlav). Důvodem je jednak celková velikost jejich očí, které jsou často proporcionálně mnohem rozměrnější než u plazů a savců stejné velikosti; druhým důvodem je pak také značná hustota čípků a tyčinek na větší ploše sítnice ptačího oka. Za světlého dne tak mají někteří dravci asi třikrát ostřejší zrak než člověk a jejich zaostření je také mnohem lepší a pokrývá výrazně větší plochu. Velké oči mnohých dinosaurů nasvědčují tomu, že také oni měli velmi dobrý zrak, a to i v porovnání s dnešními ve dne žijícími savci. Samotná velikost očí však může být adaptací jak na denní, tak i noční život. Jasnou odpověď by však poskytl pouze výzkum struktury sítnice a zornice, který z pochopitelných důvodů není možný. Oči mnohých ptáků jsou tak velké, že jsou v lebce pevně fixovány – jejich majitelé tedy musí neustále otáčet celou hlavou, aby dobře viděli do všech stran a orientovali se ve svém prostředí. Podobná situace nejspíš platila i pro malé druhy dinosaurů. Větší dinosauři měli zřejmě očnice pohyblivé a prostředí tak „skenovali“ snadno i bez rotace celé hlavy. Většina dinosaurů měla oči umístěné po stranách hlavy a nedokázali tak příliš dobře odhadovat vzdálenosti. Výjimkou jsou zejména draví teropodi, například tyranosauridi nebo ornitomimosauři. Jejich oči byly otočeny víceméně dopředu a zraková pole se tak částečně překrývala, což umožnilo hloubkové vnímání prostoru. U velkých tyranosauridů však bylo stereoskopické či binokulární vidění vedlejším důsledkem jiného evolučního trendu – postupného rozšiřování zadní části lebky do stran (vyvolaným potřebou dostatečně efektivně ukotvit mohutné žvýkací svaly).

Ankylosauři, jako byl i tento Minotaurasaurus ramachandrani, popsaný v roce 2009, měli zřejmě velmi dobrý čich. Zrak a sluch byl u těchto obrněných dinosaurů naopak velmi slabý. Kredit: Wikimedia Commons

Čich je smysl, který není u ptáků dobře vyvinut. Důvod tohoto faktu je prostý – na rozdíl od nelétavých plazů a savců by vysoko nad zemí neměl příliš velké opodstatnění. Dalším důvodem je také nedostatek prostoru pro čichové laloky v lebce, redukované rozměrově i hmotnostně ve prospěch celkové lehkosti těla. Existují však také zajímavé výjimky – například mrchožrouti (supi, kondoři), schopní ucítit zdechlinu i pod příkrovem husté vegetace. Na rozdíl od zraku by při vzájemném srovnání čichu mezi savci a ptáky vítězili ti první. Pro některé savce je čich dokonce primárním smyslem a je doveden bezmála k dokonalosti, o které si lidé mohou nechat jen zdát (psovité šelmy, někteří kopytníci). Kupodivu také dinosauři měli zřejmě výborný čich, jak dobře ukazují jejich složité a komplexní nasální chodby v lebkách i dobře vyvinuté olfaktorické laloky v jejich mozkovnách (což ukázaly snímky z počítačového tomografu). Čichová sliznice zřejmě zabírala v lebkách mnohých dinosaurů značný prostor. Mnohé býložravé dinosaury bylo tedy třeba obejít tak, aby dravec nestál po větru, což dává zajímavé implikace pro teorie o loveckých strategiích teropodů. Velmi dobrý čich měli zřejmě špatně vidící obrnění ankylosauři, jejichž nasální komplexy byly obzvlášť složité. Draví dinosauři měli obecně velmi dobrý čich, přičemž v tomto ohledu dominovali srpodrápí dromeosauři a tyranosauridi. Někteří paleontologové dokonce předpokládají, že tito dinosauři mohli mít čich srovnatelný s dnešními stopařskými psy. Není třeba dodávat, že dobrý čich může oportunistický masožravec využít jak při slídění živé kořisti, tak i při vyhledávání poživatelných zdechlin. Sluch je výborně vyvinut u většiny savců, u mnohých jde dokonce o nejdůležitější smysl. Speciální sluchové adaptace nacházíme například u netopýrů a kytovců, obecně však mají dobrý sluch téměř všichni savci. Důvodem je složitý systém delikátních elementů vnitřního ucha, dobře přenášejících okolní zvuky. Kůstky vnitřního ucha jsou vlastně přeměněné čelistní kosti, které jsou u plazů skutečně součástí čelistního aparátu. Díky tomu savci vnímají i velmi malé a slabé zvukové vlny v bezprostředním okolí. Plazi ani ptáci nemají vnější boltce, proto je zpracování přicházejících zvuků v jejich případě méně sofistikované. Ptáci kompenzují „nedostatky“ ve stavbě ucha větší hustotou auditorických smyslových buněk na prostorovou jednotku v ušním hlemýždi. Ptáci tak mají zhruba stejnou ostrost rozlišení zvuků jako savci, nedokážou však stejně dobře rozlišovat zvuky o vysoké frekvenci. U mnoha plazů a ptáků je rozmezí detekovatelných zvuků pouhých 1-5 kHz. Výjimkou jsou například sovy, u nichž činí rozmezí úctyhodných 250 Hz až 12 kHz; lidé slyší zvuky až do hodnoty 20 kHz a netopýři dokonce 100 kHz. Ptáci jsou naproti tomu přeborníci na nízkofrekvenční zvuky – kazuáři slyší i pouhých 25 Hz a holubi dokonce pouhé 2 hertzy (mohou tak detekovat blížící se bouři)! Sluchové schopnosti neptačích dinosaurů můžeme jen přibližně odhadovat. Každopádně neměli ani boltce, ani komplexní vnitřní ucho a téměř s jistotou nedokázali detekovat vysoké zvukové frekvence. Sluchové laloky dinosauřích mozků nebyly příliš vyvinuté, proto můžeme oprávněně předpokládat, že sluch nebyl pro většinu z nich významným smyslem. Jedinou výjimku snad mohli představovat oviraptorosauři, kteří měli na hlavě často duté přilbicovité nebo diskovité hřebínky, podobné tomu, jaký známe u kazuára. Je tedy možné, že tito dinosauři byli schopní vnímat stejné nízkofrekvenční zvuky. Mnozí dinosauři měli poměrně velké ušní otvory v lebkách, je tedy možné, že zvuky o velmi nízkých frekvencích vnímali dobře. Rozmanité vokalizační útvary na lebkách hadrosauridů i jiných dinosaurů také nasvědčují tomu, že vnímání zvukové signalizace bylo přinejmenším u pospolitě žijících druhů velmi důležité. Dinosauří vokalizace je však již otázkou jinou. Budu se jí proto věnovat v některém z dalších příspěvků.

Autor článku: Mgr. Vladimír Socha

Prameny Paul, G. S.: The Princeton Field Guide to Dinosaurs, Princeton University Press, 2010

Další aktuality

21.06.2018 - Dinosauří střelnice má nového partnera

26.03.2018 - Klíšťata z jantaru sála krev dinosaurům

20.02.2018 - Dinosaurus nebo pravěká rostlina?

13.02.2018 - Chcete si koupit tyranosaura?

12.02.2018 - Valentýnská dinosauří soutěž

02.02.2018 - Teropod z Madagaskaru

22.01.2018 - Největší želva všech dob

19.01.2018 - Nový, odlehčený tyranosaur

14.01.2018 - Alioramus remotus

08.01.2018 - Trpaslík se zatraceně ostrými špičáky

04.01.2018 - SOUTĚŽ o skvělou brašničku s prakem pro každého dobrodruha

21.12.2017 - Ankylosaurus reloaded

18.12.2017 - ČiČiČi

15.12.2017 - Karnotaurus běhal velmi rychle

12.12.2017 - Utopené mládě chasmosaura

11.12.2017 - Stegosaurus byl rozeným zabijákem

07.12.2017 - Král evropských teropodů se představuje

03.12.2017 - Dinosauří vajíčka od největšího po nejmenší

01.12.2017 - Saurosuchus

30.11.2017 - Hrůzoptáci třetihor

29.11.2017 - Pohádka o „rybičce“ která sežrala vše, co do cesty jí přišlo

28.11.2017 - Ocelový stisk pravěkého krokodýla

24.11.2017 - Jak drtivý byl skutečně čelistní stisk tyranosaura?

23.11.2017 - Kronosaurus, obluda jižních moří

31.10.2017 - Strašidelné nápady na dinosauří výzdobu

20.10.2017 - A po dopadu přišel mráz

29.09.2017 - Kolosální ceratopsid Torosaurus

06.09.2017 - Kolagen starý 78 milionů let

13.07.2017 - Stále záhadný Tyrannosaurus X

23.06.2017 - Letní dětský tábor na Borku – Jurský park – poslední volná místa!

25.05.2017 - Dinosauři, přinášíme Vám jedno čtení z akce u Karla Vágnera a Simony Krainové

12.05.2017 - Celý svět na dosah…

07.05.2017 - Napsali o dinosauří akci v ATC Merkur, Pasohlávky

03.05.2017 - Jak vypadal pochod titánů

06.04.2017 - Paleontologické omyly v Cestě do pravěku

02.04.2017 - Ryboještěři pod atomovými hřiby

31.03.2017 - Svět českého plesiosaura

27.03.2017 - Příběh prvního dinosaura

22.03.2017 - Rodili dinosauři živá mláďata?

19.03.2017 - Dinosaurus nebo pravěká rostlina?

15.03.2017 - Byl malý běžec nejkratším dinosaurem?

12.03.2017 - Dinosauří město v Číně

05.03.2017 - Dinosauři z Antarktidy

25.02.2017 - Měl triceratops štětiny?

14.02.2017 - Co je to ten dinosaurus?

11.02.2017 - Stegosaurus byl rozeným zabijákem

09.02.2017 - Existoval skutečně obří amficélias?

05.02.2017 - Diplodokus jako panovnický dar

04.02.2017 - Jak pojídal T. rex svůj úlovek?

29.01.2017 - Tajemství jurského arcibiskupa

27.01.2017 - Kdo byl Raptorex?

21.01.2017 - Můžeme vytvořit Jurský park? (část IV.)

16.01.2017 - Můžeme vytvořit Jurský park? (část III.)

11.01.2017 - Můžeme vytvořit Jurský park? (část II.)

09.01.2017 - Můžeme vytvořit Jurský park?

06.01.2017 - Připravte se na dinokuře

04.01.2017 - Dinosauří statistika za rok 2016

02.01.2017 - K čemu byly tyranosaurovi jeho ručky?

28.12.2016 - 5 nejzajímavějších dinosaurů, popsaných v roce 2016

26.12.2016 - Je Nanotyrannus platným rodem?

24.12.2016 - Veselé Vánoce a šťastný nový rok

23.12.2016 - Který jedinec tyranosaura je největší?

18.12.2016 - Gigantické blechy v dinosauřím peří

15.12.2016 - Netvor z Mindenu konečně odhalen

09.12.2016 - Největší dravé bestie všech dob

17.11.2016 - Dinosauří rekordy

15.11.2016 - Jak velké vnitřní orgány měli obří sauropodi?

07.11.2016 - Srdce jako mikrovlnka

31.10.2016 - Těžší než deset slonů

27.10.2016 - Velká víkendová dobrodružství

27.10.2016 - Tyrannosaurus sex

26.10.2016 - SOUTĚŽÍME O VSTUPENKY S HOŘIČÁKEM

16.10.2016 - Halloween v Bílé Třemešné

13.10.2016 - Becklespinax altispinax

08.10.2016 - Jak svět poznal těhotnou tyranosauřici

06.10.2016 - Co se děje ve východočeských Hořicích?

04.10.2016 - Therizinosaurus – král podivných teropodů

01.10.2016 - Dinosauří vejce

28.09.2016 - Většinu dinosaurů ještě neznáme

18.09.2016 - Dinosaurák nebo dinosauřice?

16.09.2016 - Stručná historie peří

06.09.2016 - Dinosauři zamrzlí v čase

04.09.2016 - Napsali o nás a prvním školním dnu v Říčanech – ZŠ u Říčanského lesa

04.09.2016 - Byla skutečně objevena dinosauří DNA?

29.08.2016 - Deinocheirus – strašlivá ruka z Gobi

25.08.2016 - Dinosauří smysly

19.08.2016 - Jeho veličenstvo karcharodontosaurus

18.08.2016 - Soutěžte o rodinné vstupenky s rádiem Frekvence 1

12.08.2016 - Dobrodružství ve Fajnparku již v sobotu 13. 8. 2016

08.08.2016 - Zveme vás do ČÍŽKOVIC | 1. 9. 2016

03.08.2016 - Dakotaraptor, zabiják ve stínu tyranosaura

29.07.2016 - Mercedes Benz Bike Cup Harrachov – již v sobotu 30. 7. 2016

24.07.2016 - MEGALODON

20.07.2016 - Ze zákulisí DinoParty

09.07.2016 - Druhohorní plazi v Čechách VII.

05.07.2016 - Největší omyly o dinosaurech

02.07.2016 - Druhohorní plazi v Čechách VI.

28.06.2016 - Soudný den dinosaurů

22.06.2016 - Novinky našeho odborníka

20.06.2016 - Druhohorní plazi v Čechách IV.

13.06.2016 - Jak rychle dinosauři rostli?

11.06.2016 - Druhohorní plazi v Čechách III.

06.06.2016 - Zveme vás na Mercedes Benz Bike Cup Lipno 18. 6. 2016

04.06.2016 - Druhohorní plazi v Čechách II.

31.05.2016 - Zveme vás na „KROUŽKOVANOU PODÍVANOU“

28.05.2016 - Druhohorní plazi v Čechách I.

26.05.2016 - Napsali o nás

20.05.2016 - Kdo byl vlastně ten Barrande

18.05.2016 - Přijďte na „Den Prahy 1“ a zažíjte nevšední

17.05.2016 - Strašlivý teropod Zuzanka

12.05.2016 - Zveme vás na „DĚTSKÝ DEN SE SLONEM“

11.05.2016 - Soutěž ukončena

10.05.2016 - Spolupracujeme s těmi nejlepšími

16.04.2016 - Máme dinosauří BLOG